Články publikované v odborném tisku

Problematika chovu mutací rosel trochu jinak
(Tato úvaha byla otištěna v odborném časopise Papoušci číslo 2 z roku 2003)

Praktické zkušenosti s chovem papoušků karmínových
(Tento článek byl otištěn v odborném časopise Papoušci číslo 1 z roku 2008)



Problematika chovu mutací rosel trochu jinak

Chovu australských papoušků se aktivně věnuji více než 35 let. Začínal jsem roselami pestrými a papoušky travními. Již tehdy jsem tyto ptáky choval ve voliérách dlouhých 3 metry. Tuto délku používali chovatelé z bývalé NDR, kteří bez problémů tyto papoušky v takovýchto voliérách odchovávali. Zvláště dnes již zemřelý chovatel p.Hoppe na poloostrově Rujana, který měl již v letech 1966-74 asi 200 voliér v délce od tří do pěti metrů. Na délku voliér kladl důraz, kratší než 3 m přímo zavrhoval. Jakýkoliv druh rosel hnízdil pouze 1x v sezoně, pap.zpěvavé a neofémy 2x. Jím odchovaní ptáci byli robustní a v krásné vzorníkové barvě. V současné době jsou bohužel k vidění u mnoha chovatelů klece pro rosely kratší než dva metry /mnohdy pouhý 1 metr / a neofémy a pap.zpěvaví jsou chováni v klíckách 60 - 80 cm dlouhých! Odchovy z takovýchto v délce nevyhovujících klecí bývají velice drobné s řádně nevyvinutou kostrou. Další poznatek, který již tehdy chovatel Hoppe zdůrazňoval byl, že pap.druhu rosela mají být k chovu použiti jako nejméně jednoletí. Nyní po mé dlouholeté praxi musím vyzdvihnout tento jeho požadavek Zvláště nutné je toto dodržovat u různých mutací, zejména pak u lutina a rubina.Nedoporučuji druhé hnízdění v sezoně, natož třetí, s čímž se často setkávám u mnoha chovatelů v naší republice. Mladí ptáci z těchto pozdních hnízdění jsou v příštím roce nedospělí, jejich organismus není řádně vyvinut a již je chovatel nutí k zahnízdění předložením budky. A zde nastává několik variant, jak se bude tento "chov" dále vyvíjet . Velice častým jevem je, že samičky navštěvují budku, hrabou v ní, ale vajíčko nesnesou, neboť nemají ve vaječnících dozrálá vajíčka. Někdy samička vajíčka snese, ale nedospělý sameček není v toku a tak je snůška neoplozená a mladá samička obvykle již podruhé nezahnízdí. V optimálním případě pár zasedne a odchová mladé. Jelikož však není rodičovský pár ještě vyspělý, nemohou být potom odchovaná mláďata 100% ve vývinu, vitalitě a hlavně ve velikosti. Často pak vídávám na burzách, ale i výstavách, rosely přibližující se velikostí pap.zpěvavému! A jak bude asi vypadat v příštím roce odchov od těchto mláďat - dojde-li k němu vůbec? Druhou stránkou odchovů je pak ekonomické hledisko. Chovatel v honbě za odbytem svého odchovu, snižuje neustále cenu dolů.Kdo si však tento odchov ze druhého nebo třetího hnízdění koupí, sice má relativně levné papoušky, ale se všemi záludnostmi, o kterých jsem se zmínil. A když v příští sezoně nezahnízdí, pak má vlastně i prodělek, protože u mutačních ptáků klesá cena každým rokem rapidně dolů.

Za posledních deset let v chovu rosel nastal v celé Evropě velký rozmach. Bylo odchováno mnoho nádherných mutací, z nichž asi rubino bude ještě nějaký čas ozdobou ve voliérách chovatelů australských papoušků. Ovšem otázkou je - jaká bude kvalita mutací v závislostech na jevech mnou již zmíněných? Řada chovatelů neusiluje o co nejvyšší kvalitu chovných jedinců, ale usiluje o početní kvalitu odchovu jako zdroje možného finančního přilepšení! V naší republice se ještě nesetkáváme s jevem, že čím kvalitnější papoušek, tím je vyšší jeho cena. Nebo s jevem, že v letních měsících je odchov levnější a čím blíže k chovné sezoně tak cena stoupá. S těmito oběma fakty se běžně setkávám u západních chovatelů. U nás je však běžné, že s blížící se chovnou sezonou cena klesá a na kvalitu většina nedbá.

Tím, že chovatel uskuteční 2x až 3x v sezoně hnízdění, nastává vlastně na trhu přebytek mladých ptáků než by byl stav pouze při jednou provedeném jarní hnízdění. V západních zemích,např.v Holandsku, Belgii, SRN vykoupí obchodní chovatelské firmy přebytek těchto odchovů mutačních rosel od chovatelů a exportují je např.do Japonska, USA, JAR nebo zemí třetího světa. Vím, že naši obchodníci to mají oproti po desetiletí zaběhnutých kontraktech západních firem těžkou pozici. Jsem však toho názoru, že se málo snaží, vykupují stále stejný sortiment jako před dvaceti lety - andulky, zebřičky, někteří občas vykoupí i pár korel nebo agapornisů, ale o mutační rosely nejeví nikdo z nich zájem!

Stagnace v chovu rosel, ale i běžně dostupných australských papoušků, je v současné době téměř po celé Evropě. Situace se opakuje podobně jako počátkem 80.let.Přesto jsem přesvědčen, že vývoj mutací rosel půjde vpřed, i když od prvních odchovů rubina kolem r.1997 zatím další krok nebyl učiněn. Rovněž tak bude utlumena stagnace ostatních běžně chovaných papoušků Austrálie - myslím tak během dvou až tří let a nastane opět pozitivní rozvoj zájmu chovatelství o papoušky tohoto kontinentu. Během této doby, kdy je cena sražena na minimum, se přímo nabízí možnost začínajícím chovatelům založit si kvalitní chov. K tomu přeji všem, a hlavně začínajícím, hodně chovatelských úspěchů!

Červenokřídlí

Copyright © Milan Kubín.