Více než 40 let se intenzívně zabývám chovem australských papoušků, z toho asi dvacetpět rosely pestré, posledních patnáct let jejím mutacím.
V 70. a 80. letech minulého století jsem choval rosely pestré v klasickém přírodním zbarvení poddruhu nádherná. Tato měla nádhernou žluť jak na břichu, tak i na zádech. Tento poddruh však koncem 80.let zcela zmizel z našich volier, a to hlavně vlivem komerce, neboť se v důsledku co největšího odchovu přistoupilo k příbuzenské plemenitbě a křížení s jinými poddruhy, především s východním. Cena mezi chovateli klesla na 50.-Kčs a o rosely přestal býti zájem.
První mutační rosely v barvě červené jsem si pořídil z bývalé NDR někdy v letech 1971-1973. V té době bylo do naší republiky přivezeno ještě několik dalších párů, ale odchovu, pokud je mně známo, nebylo tenkrát docíleno.
Koncem 80. let se do republiky dostalo několik párů rosel pastelové mutace a na přelomu 80. a 90. let mutace skořicová a červená, které jsem tehdy též odchovával. Mutaci pastelovou jsem použil ve křížení s červenou a jako první v naší republice a společně s Belgičanem v Evropě jsme docílili nádherné mutace červenopastelové.
Počátkem 90. let začal velký rozmach mutací, a to nejen u rosel, ale i neofém. U rosel se v Belgii a Nizozemí objevila mutace lutino a o pár let později ve spojení s červenou mutací byla odchována dosud asi nejkrásnější mutace u rosel zvaná rubino. Byly odchovány také straky různých mutací.
Jelikož se běžně odchovává v hnízdě 4-6 mladých a hlavně z ekonomického hlediska lze docílit u rosel 2-3 hnízda, nastává poslední roky přebytek těchto ptáků, ale i postupný pokles jejich kvality. Z důvodu honby za ziskem nastává opět příbuzenská plemenitba, hnízdění nedospělých ptáků, špatná a nedostatečná výživa. Přesný obrázek podobné krize z 80. let!!! Shání-li nějaký "chovatel" u mně telefonicky rosely - nikdy se neptá na jejich kvalitu, velikost, vybarvení, v kterém měsíci jsou líhnuty, ale první je vždy dotaz na cenu. A odpověď po sdělení ceny je vždy stejná: ten a ten "chovatel" je má levnější. Ale otázkou vždy je - v jaké kvalitě? A tak si je od něho pořídí laciněji. Ale jak vypadá jejich potomstvo - dojde-li k zahnízdění, pakliže to nejsou, jak se později ukáže, dvě samičky, nebo v horším případě jeden kus uhyne!
Chov rosel - a to bez rozdílu o jakou mutaci se jedná, není nijak náročný a klidně ho mohu doporučit i začátečníkům. Sestavený pár by měl být umístěn nejlépe ve volieře o délce 2,5-3 m dlouhé, 2 m vysoké a 0,8-1 m široké. Na zimu stačí zakrýt volné strany folií tak, aby nevznikal průvan a rosely takto bez újmy přezimují.Ještě asi tak před dvaceti lety jsem nechoval jednotlivé páry vedle sebe v klecích, ale vždy ve střídání s jiným druhem papoušků. Nyní asi patnáct let mám rosely vedle sebe v klecích bez jakýchkoliv problémů i při hnízdění. Mezi jednotlivými boxy mám ovšem dvojité pletivo 5 cm od sebe, neboť zvláště v době toku by samci mezi sebou sváděli kruté boje, které by mohly končit ukousnutým drápkem nebo i prstem.
Na jaře otevírám vletový otvor budek v březnu, kdy je již většina rosel v toku. Starší samičky začínají snášet vajíčka asi za týden po otevření, mladší později - tak za 14-20 dní. Jednoleté samičky snáší u mně 6-9 vajíček,starší pak snáší 8-12 vajíček, ale i více. Podle starší literatury zasedá samička na druhé vajíčko. Podle mého dlouholetého pozorování se sice v budce zdržuje, ale zasedá až na 4.-5. vajíčko, někdy i až na sedmé až osmé. Z toho usuzuji již na pokročilou domestikaci. Mláďata se líhnou za 19-20 dní. Zprvu je krmí pouze samička a asi tak po pěti dnech začíná krmit i samec. V této době předkládám mimo suchých i máčených zrnin také vlhkou vaječnou míchanici a to 4-5 x denně! Zvláště první měsíc je nutno takto dostatečně krmit, aby byl kvalitní odchov co do velikosti postavy. Předkládám v hojné míře zelené krmení - zvláště smetanku, vojtěšku a mangold, který zkrmuji až do zámrazu. Jak mám vypozorováno, právě předkládání zeleného krmiva motivuje rodiče ke zvýšenému krmení mladých. Vletové otvory po vylétnutí mladých uzavřu, aby nedošlo k dalšímu hnízdění.
V současné době se věnuji hlavně chovu papoušků královských a červenokřídlých. Pap.královské chovám v mutaci žluté, pap.červenokřídlé v mutaci žluté a skořicové. Dále mám ve voliéře papoušky karmínové, kakady růžové a papoušky rudobřiché.
Prohlídku mého chovu rád každému umožním po předchozí telefonické domluvě s vyjímkou doby hnízdění, t.j.od počátku dubna do konce června. Jak jsem již uvedl, všechny papoušky, mimo zpěvavých, chovám celoročně v nevytápěných, avšak zcela zakrytých voliérách. V zimě 2001 zde např.noční teploty dosahovaly po celý týden teploty -17 až -21 C bez jakékoliv újmy na zdraví rosel, červenokřídlých i kakaduů.
Budky mám vyvěšeny celoročně, avšak mimo hnízdní sezonu mám vletové otvory zakryty prkénkem. Ve venkovní voliéře umožním všem chovaným papouškům pouze jedno hnízdění na jaře. U rosel je to hlavně z důvodu vyspělosti odchovu pro příští sezonu. Jsem zásadně proti druhému příp.třetímu hnízdění. Buď vůbec nepřikročí k zahnízdění - což je vlastně pro chovatele ztráta celé chovné sezony, ale i ztráta finanční, neboť cena mutací rapidně klesá každým rokem. Nebo odchovaná mláďata již umírají v budkách nebo jsou po vylétnutí většinou nekvalitní co do velikosti i vitality.
Snímky zde zveřejněné jsem sám nafotografoval, některé nejsou asi tak kvalitní, jsem pouze amatérský fotograf!
